Na vodním hradě v České Lípě žil kdysi zvonař se svou dcerkou. Zvonař byl smolař, a nedařilo se mu. Když si jednoho dne hrála dívka u hradu, potkala bílou paní. Pověděla jí o tatínkovi i jeho trápení a bílá paní jí darovala hromádku suchého listí. Holčička listí cestou poztrácela, domů donesla pouze jednu větvičku. Když ji vyndala, byla z ryzího zlata, a tak hned litovala, že listí lépe neopatrovala. I přesto přinesla větvička rodině štěstí, a tatínkovi se začalo dařit.
