Rychmburská vrchnost povolila v Hlinsku v pol. 18. st. stavbu nových domků. Bylo to v oblasti za řekou, které se říkalo Zámostí. Nastěhovali se tam drobní řemeslníci, hlavně hrnčíři a tkalci. Aby se vedle chudého řemesla uživili, měli kravky a kozy, které pásli na obecním za humny u lesa. V zimě, když bylo hodně sněhu a velké mrazy, mívali zvířata ustájena za plůtky svých chaloupek. Když v roce 1831 františkáni postavili v hlineckém kostele o Vánocích betlém, připomínal lidem domky řemeslníků za řekou. Od té doby se této části města začalo říkat Betlém.
